Tetovací barvy a REACH: co evropská regulace skutečně znamená pro klienty i studia

REACH tetování nezakazuje. Nezakazuje ani barevné tetování. Evropská pravidla omezují tisíce nebezpečných látek a nečistot v tetovacích směsích, stanovují koncentrační limity, požadavky na označování a dohledatelnost a určují, za jakých podmínek lze směs uvést na evropský trh a profesionálně použít.

Evropská agentura pro chemické látky při přípravě omezení pracovala s více než 4 000 nebezpečnými látkami. Samotná položka 75 nařízení REACH je však nastavena dynamicky a její praktický rozsah se může v čase měnit spolu s evropskou klasifikací chemických látek a další související legislativou.

Nejdůležitější závěr: Označení „REACH compliant“ neznamená, že Evropská unie individuálně schválila každou lahvičku ani že daná směs nemůže nikdy vyvolat komplikaci. Znamená především, že výrobek má splňovat použitelné chemické a informační požadavky evropské legislativy.

Tetovací barva není jen pigment

V běžné řeči používáme výraz „tetovací barva“. Přesnější je ale mluvit o tetovací směsi.

Ta neobsahuje pouze barevný pigment. Pigment vytváří výsledný odstín, ale kromě něj směs zpravidla obsahuje také nosnou kapalinu a podle konkrétní receptury různé technologické přísady.

Může jít například o vodu, alkoholy, glycerol, dispergační látky, smáčedla, stabilizátory, konzervační látky, regulátory pH, zahušťovadla, odpěňovací přísady nebo další pomocné složky. Tyto látky ovlivňují například viskozitu směsi, rozptýlení pigmentových částic, stabilitu při skladování, hodnotu pH nebo způsob, jakým se s barvou při tetování pracuje.

Černé tetovací barvy bývají často založené na uhlíkových pigmentech. Bílou složkou řady odstínů je oxid titaničitý. Barevné směsi mohou obsahovat organické pigmenty, například azopigmenty nebo ftalocyaninové pigmenty. V některých zemních odstínech a v permanentním make-upu se používají také oxidy železa.

Dvě lahvičky velmi podobného odstínu tedy mohou obsahovat rozdílné pigmenty, jiné pomocné látky i jiné množství stopových nečistot. Marketingový název odstínu proto sám o sobě není toxikologická informace.

Proč se tetovací směsi řeší jinak než běžná kosmetika

Při tetování je směs opakovanými vpichy zaváděna pod ochrannou bariéru pokožky do škáry. Nerozpustné pigmentové částice se zde ukládají s cílem vytvořit dlouhodobý nebo trvalý barevný efekt.

Část rozpustných složek může být vstřebána a metabolizována. Pigmentové částice mohou zůstat v kůži, dnes ale zároveň víme, že část z nich může být transportována také do regionálních lymfatických uzlin.

Studie publikovaná v roce 2017 analyzovala lidskou tetovanou kůži a odpovídající lymfatické uzliny a poskytla analytický důkaz transportu organických pigmentů, oxidu titaničitého a některých kovových prvků z kůže do lymfatických uzlin.

To není důkaz, že každé tetování způsobuje onemocnění. Je to ale důkaz dlouhodobé vnitřní expozice organismu a současně jeden z důvodů, proč dává důkladná kontrola chemického složení tetovacích směsí smysl.

Co je REACH

REACH je nařízení Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek. Název pochází z anglického Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals.

Pravidla specifická pro tetovací směsi byla přijata nařízením Komise Evropské unie 2020/2081. Tím byla do přílohy XVII nařízení REACH doplněna položka 75, která upravuje látky používané v tetovacích směsích a permanentním make-upu.

Nejde tedy o doporučení profesní organizace nebo dobrovolný standard. Jde o závazná evropská pravidla chemické bezpečnosti.

Na co se položka 75 vztahuje

Za použití „pro účely tetování“ se podle položky 75 považuje zavedení směsi do kůže, sliznice nebo oční bulvy s cílem vytvořit značku, obrazec nebo barevný efekt.

Pravidla se proto netýkají pouze klasického dekorativního tetování. Spadají sem také například permanentní make-up, kosmetické tetování, microblading, mikropigmentace a další obdobné postupy založené na zavádění pigmentované směsi.

Rozhodující tedy není obchodní název služby nebo výrobku, ale jeho skutečný způsob použití.

Kdy začala pravidla platit

Základní omezení se začalo používat od 4. ledna 2022.

Dva konkrétní ftalocyaninové pigmenty dostaly delší přechodné období:

• Pigment Blue 15:3,
• Pigment Green 7.

Pro ně skončilo přechodné období 4. ledna 2023.

Výbor pro socioekonomickou analýzu Evropské agentury pro chemické látky původně doporučoval pro tyto dva pigmenty přechodné období 36 měsíců. Evropská komise nakonec stanovila 24 měsíců.

Jedním z důvodů byla tehdejší absence bezpečnějších a zároveň technicky vhodných náhrad v příslušné části barevného spektra a potřeba výrobců reformulovat své výrobky.

Po skončení přechodného období nebylo možné nevyhovující směs dál profesionálně používat pouze proto, že byla zakoupena ještě před zavedením nových pravidel.

Co REACH skutečně omezuje

Položka 75 kombinuje několik mechanismů. Zahrnuje mimo jiné látky s harmonizovanou klasifikací jako:

• karcinogenní,
• mutagenní,
• toxické pro reprodukci,
• kožní senzibilizátory,
• látky leptající nebo dráždící kůži,
• látky závažně poškozující nebo dráždící oči.

Současně navazuje na některé zákazy a omezení obsažené v evropském nařízení o kosmetických přípravcích a obsahuje vlastní dodatek 13 se specifickými koncentračními limity.

Základní koncentrační limity

Koncentrace 0,00005 procenta odpovídá přibližně 0,5 miligramu látky na kilogram směsi. Koncentrace 0,001 procenta odpovídá přibližně 10 miligramům na kilogram směsi.

Přesné právní posouzení ale vždy závisí na konkrétní látce, její klasifikaci, chemické formě a případném specifickém limitu.

Ne každá karcinogenní klasifikace se započítává stejně

Položka 75 obsahuje důležitou výjimku. Nevztahuje se stejným způsobem na karcinogenní, mutagenní nebo reprodukčně toxické látky, jejichž harmonizovaná klasifikace vychází výhradně z účinků po vdechnutí.

Důvodem je odlišná cesta expozice při intradermálním použití tetovací směsi. Je to dobrá ukázka toho, proč nelze vzít obecný seznam známých karcinogenů a bez dalšího z něj určit, co smí nebo nesmí být v tetovací barvě.

Dodatek 13: konkrétní látky s vlastními limity

Dodatek 13 je pro praxi mimořádně důležitý. Pokud je v něm konkrétní látka výslovně uvedena, použije se limit stanovený přímo v dodatku.

Vybrané kovy, PAH a methanol

U některých položek, například barya, mědi a zinku, se limit vztahuje na rozpustnou formu. U chromu se specifický limit týká šestimocného chromu.

Samotný laboratorní údaj „celkový obsah kovu“ proto nemusí vždy stačit k přesnému právnímu hodnocení. Důležitá může být metoda analýzy a chemická forma látky.

Methanol s limitem 11 procent na první pohled výrazně vyčnívá vedle velmi nízkých limitů některých kovů. Tato čísla ale nelze interpretovat jako jednoduchý žebříček nebezpečnosti. Jde o rozdílné chemické látky s rozdílnými vlastnostmi, použitím a toxikologickým profilem.

Konkrétní barviva a pigmenty s limitem 0,1 %

Dodatek 13 obsahuje také 44 konkrétně uvedených barviv a pigmentů, u kterých je stanovena maximální koncentrace 0,1 procenta.

Patří mezi ně:

• Pigment Red 7,
• Pigment Red 9,
• Pigment Red 15,
• Pigment Red 210,
• Pigment Orange 74,
• Pigment Yellow 65,
• Pigment Yellow 74,
• Pigment Red 12,
• Pigment Red 14,
• Pigment Red 17,
• Pigment Red 112,
• Pigment Yellow 14,
• Pigment Yellow 55,
• Pigment Red 2,
• Pigment Red 22,
• Pigment Red 146,
• Pigment Red 269,
• Pigment Orange 16,
• Pigment Yellow 1,
• Pigment Yellow 12,
• Pigment Yellow 87,
• Pigment Yellow 97,
• Pigment Orange 13,
• Pigment Orange 34,
• Pigment Yellow 83,
• Solvent Red 1,
• Acid Orange 24,
• Solvent Red 23,
• Acid Red 73,
• Disperse Yellow 3,
• Acid Green 16,
• Acid Red 26,
• Acid Violet 17,
• Basic Red 1,
• Disperse Blue 106,
• Disperse Blue 124,
• Disperse Blue 35,
• Disperse Orange 37,
• Disperse Red 1,
• Disperse Red 17,
• Disperse Yellow 9,
• Pigment Violet 3,
• Pigment Violet 39,
• Solvent Yellow 2.

U všech těchto položek stanovuje dodatek 13 maximální koncentraci 0,1 procenta hmotnostních.

Pro praktickou kontrolu konkrétního výrobku je vždy důležité pracovat s aktuální dokumentací a přesnou identitou látky, nikoli pouze s obchodním názvem odstínu.

Jak se rozhoduje, který limit použít

Pokud látka není uvedena v dodatku 13 a současně spadá do více obecných kategorií, použije se nejpřísnější z příslušných limitů.

Pokud však látka v dodatku 13 uvedena je, použije se specifický limit stanovený přímo tímto dodatkem.

To je jeden z důvodů, proč není správné posuzovat výrobek pouze podle jediné tabulky nebo jediné klasifikace.

Plyny a formaldehyd

Položka 75 obsahuje také výjimku pro látky, které jsou při stanovených fyzikálních podmínkách plynné nebo mají velmi vysoký tlak par.

Výslovnou výjimkou z této výjimky je formaldehyd, protože se může v tetovacích směsích vyskytovat v rozpuštěné formě.

Zdravotnické prostředky

Položka 75 se nepoužije na směs uváděnou na trh nebo používanou výhradně jako zdravotnický prostředek nebo příslušenství zdravotnického prostředku podle evropského nařízení o zdravotnických prostředcích.

Pokud ale může být výrobek používán jak medicínsky, tak nemedicínsky, mohou se požadavky příslušných právních režimů uplatnit současně.

Praktický význam to může mít například u některých forem lékařské mikropigmentace.

Proč se tolik mluvilo o modré a zelené

Ve veřejné debatě se svého času rozšířilo tvrzení, že Evropská unie zakázala modrou a zelenou tetovací barvu. To nebylo přesné.

Zvláštní přechodná úprava se týkala konkrétních ftalocyaninových pigmentů Pigment Blue 15:3 a Pigment Green 7.

Výbor pro hodnocení rizik Evropské agentury pro chemické látky upozornil, že u velké části posuzovaných barviv nebylo možné kvůli nedostatku dostatečných informací o jejich nebezpečných vlastnostech vyloučit některá dlouhodobá rizika.

Současně ale během konzultací zaznělo, že právě tyto dva ftalocyaninové pigmenty byly pro obor obtížně nahraditelné, protože v danou dobu nebyly dostupné bezpečnější a současně technicky adekvátní alternativy.

Tvrzení „Evropská unie zjistila, že modrá a zelená jsou jedovaté“ je proto výrazným zjednodušením.

Co znamená „REACH compliant“

Označení „REACH compliant“ je v praxi prohlášením výrobce nebo dodavatele, že směs splňuje příslušné požadavky REACH. Není to individuální schvalovací certifikát vydaný Evropskou agenturou pro chemické látky.

Co shoda znamená

U vyhovujícího výrobku mají být splněny zejména:

• příslušné koncentrační limity,
• pravidla pro složení,
• povinné označení,
• identifikace výrobní šarže,
• požadované informace pro profesionálního uživatele a klienta.

Co označení samo nezaručuje

Nezaručuje:

• že konkrétní klient nemůže dostat alergickou reakci,
• že se tetování vždy zahojí bez komplikací,
• že každou šarži testoval státní orgán,
• že pigment zůstane pouze v kůži,
• že jsou dokonale známé všechny možné celoživotní účinky,
• že bude mít výrobek dobré pracovní vlastnosti,
• že je směs veganská, přírodní nebo ekologická,
• že ji lze svévolně ředit nebo kombinovat,
• ani že je výrobek automaticky sterilní.

REACH je především chemická regulace. Mikrobiologická bezpečnost, aseptická práce, skladování a hygienický provoz jsou další samostatné vrstvy bezpečného tetování.

Co musí být na etiketě

Položka 75 stanovuje několik povinných informačních požadavků.

1. Určení výrobku

Musí být uvedeno, že jde o směs pro použití v tetování nebo permanentním make-upu. Směs, která toto povinné určení nemá, se podle položky 75 pro tetování používat nemá.

2. Jedinečné číslo šarže

Výrobek musí mít referenční číslo, které jednoznačně identifikuje výrobní šarži. To je zásadní například při nežádoucí reakci, laboratorním nálezu, reklamaci, stažení výrobku z trhu nebo kontrole původu.

3. Seznam složek

Záměrně přidané složky se uvádějí v sestupném pořadí podle hmotnosti nebo objemu v okamžiku formulace. Používá se příslušné chemické nebo standardizované označení.

Nečistota se pro tento účel nepovažuje za záměrně přidanou složku. To ale neznamená, že může překročit příslušný zákonný limit.

4. Označení regulátoru pH

Pokud je látka využívána výhradně jako regulátor pH a používá se pro ni příslušná výjimka s vyšším limitem, musí být její funkce odpovídajícím způsobem označena.

5. Upozornění na nikl

Pokud směs obsahuje nikl pod maximálním limitem stanoveným dodatkem 13, musí obsahovat upozornění na přítomnost niklu a možnost alergické reakce.

6. Upozornění na chrom VI

Obdobný princip platí pro šestimocný chrom. To může působit paradoxně: proč upozorňovat na látku, pokud je její obsah pod limitem?

Protože pokud by koncentrace limit překročila, směs už by se pro tetování vůbec nesměla používat. Upozornění tedy nenahrazuje dodržení limitu. Informuje o stopové přítomnosti látky pod povolenou hranicí.

7. Bezpečnostní pokyny

Etiketa nebo návod musí obsahovat bezpečnostní pokyny k použití, pokud už nejsou povinně řešeny jinými pravidly chemického označování.

Informace musejí být dobře viditelné, čitelné a nesmazatelné a na českém trhu musí být pro uživatele srozumitelné.

Informace musí být dostupné také klientovi

Před použitím směsi musí osoba provádějící tetování klientovi zpřístupnit informace uvedené na obalu nebo v návodu.

Neznamená to, že tatér musí před každým zákrokem předčítat celý chemický seznam. Klient ale musí mít reálnou možnost informace získat.

Profesionální praxe může zahrnovat například možnost ukázat etiketu, dostupný seznam složek, evidenci značky, odstínu a šarže, fotografii etikety, elektronické předání informací nebo záznam známých alergií a předchozích reakcí klienta.

Bezpečnostní list není totéž co etiketa

Bezpečnostní list, často označovaný zkratkou SDS, je standardizovaný dokument určený pro komunikaci chemických rizik v dodavatelském řetězci.

Obsahuje například informace o klasifikaci a nebezpečnosti, první pomoci, manipulaci, skladování, expozičních opatřeních, fyzikálních a chemických vlastnostech, likvidaci a přepravě.

Bezpečnostní list však není automaticky povinný pro každou směs bez ohledu na její klasifikaci. Proto nelze tvrdit, že absence bezpečnostního listu sama o sobě automaticky dokazuje nelegálnost každé tetovací barvy.

Studio by přesto mělo mít dostupnou dokumentaci umožňující identifikovat výrobce nebo odpovědný evropský subjekt, složení, šarži, způsob použití, skladování a deklarovanou shodu.

Nákup v Evropské unii a přímý dovoz

Při nákupu od řádného dodavatele v Evropském hospodářském prostoru se studio zpravidla nachází v jiné právní pozici než při přímém dovozu od výrobce nebo prodejce ze třetí země.

Při přímém dovozu směsi do Evropského hospodářského prostoru mohou na evropský subjekt dopadnout povinnosti dovozce.

Mimoevropský výrobce může za určitých podmínek ustanovit evropského výhradního zástupce, který některé povinnosti přebírá.

Z praktického hlediska proto dává profesionálnímu studiu smysl nakupovat od dohledatelného evropského distributora, který poskytne řádný doklad, aktuální dokumentaci a je schopen reagovat při případném stažení konkrétní šarže.

Chemická shoda není sterilita

I směs splňující chemické požadavky může být problém, pokud je mikrobiálně kontaminovaná, po době použitelnosti, nesprávně skladovaná, kontaminovaná během práce, v poškozeném obalu nebo je s ní manipulováno v rozporu s pokyny výrobce.

REACH samotný sterilitu nezaručuje.

V profesionální praxi proto stále platí například:

• nevracet zbytek barvy z kalíšku zpět do lahvičky,
• nedotýkat se dávkovacího uzávěru kontaminovanými rukavicemi,
• ředit pouze vhodnou sterilní kapalinou a způsobem povoleným výrobcem,
• kontrolovat expiraci,
• používat jednorázové kalíšky,
• vyřadit poškozenou nebo podezřelou lahvičku.

Pigmenty a lymfatické uzliny

Studie vedená Ines Schreiver v roce 2017 analyzovala tetovanou lidskou kůži a regionální lymfatické uzliny.

Pomocí pokročilých analytických metod prokázala transport organických pigmentů, některých kovových prvků a oxidu titaničitého z kůže do lymfatických uzlin. Menší částice se přitom do uzlin dostávaly přednostně.

Samotná přítomnost pigmentu v lymfatické uzlině není diagnóza ani důkaz způsobeného onemocnění. Výsledek ale znamená, že tvrzení „tetovací barva zůstává pouze tam, kam ji tatér vloží“ není přesné.

Částice mohou pocházet také z jehel

Výzkum publikovaný v roce 2019 ukázal další mechanismus, který se netýká pouze samotné lahvičky s barvou.

Tetovací jehly jsou vyráběny z oceli obsahující mimo jiné nikl a chrom. Autoři studie prokázali nano- a mikrometrové částice vznikající opotřebením jehel v lidské kůži a jejich přenos do lymfatických uzlin.

V experimentálním modelu bylo opotřebení výraznější při použití bílé tetovací směsi obsahující oxid titaničitý než při použití černého uhlíkového pigmentu.

To neznamená, že bílá barva automaticky vyvolává alergii na nikl. Ukazuje to ale, že bezpečnost tetování není pouze otázkou toho, co je napsáno na lahvičce. Roli mohou hrát také jehly, jejich materiál, mechanické opotřebení a pracovní technika.

Slunce a rozklad pigmentů

Některé pigmenty mohou působením ultrafialového záření měnit strukturu nebo se štěpit. U některých organických pigmentů mohou při působení ultrafialového záření nebo laseru vznikat nové rozkladné produkty.

To neznamená, že každé tetování na slunci vytváří nebezpečné množství toxických látek.

Rozumná ochrana zahojeného tetování před intenzivním ultrafialovým zářením ale dává smysl jak kvůli samotné pokožce a fotostárnutí, tak kvůli zachování vzhledu tetování a omezení zbytečné fotochemické expozice pigmentu.

Laserové odstranění a chemické změny pigmentů

Laserové odstranění není proces, při kterém se tetovací barva jednoduše rozpustí a zmizí.

Pigmentové částice jsou vystaveny krátkým energetickým pulzům, které vedou k jejich fragmentaci a dalším fyzikálním a chemickým změnám.

Experimentální studie například ukázala, že při laboratorním ozáření měďnatého ftalocyaninového modrého pigmentu rubínovým laserem mohou vznikat mimo jiné kyanovodík a benzen.

To zní dramaticky, je ale potřeba zachovat kontext. Šlo o laboratorní experiment. Množství a chování těchto produktů v živé lidské tkáni nelze jednoduše převést z laboratorních podmínek na člověka.

Přesnější závěr proto zní, že laser může některé pigmenty chemicky měnit a vytvářet nové rozkladné produkty, jejichž skutečný biologický význam závisí na typu pigmentu, použité vlnové délce, dávce, koncentraci a prostředí v organismu.

Tetování a rakovina: co lze tvrdit poctivě

Téma tetování a rakoviny je oblast, ve které je velmi snadné sklouznout buď ke zbytečnému strašení, nebo naopak k příliš sebejistému uklidňování.

V některých historických nebo nevyhovujících tetovacích směsích byly nalezeny látky s karcinogenní klasifikací. Právě proto evropská regulace stanovuje pro některé látky mimořádně nízké limity.

To ale není totéž jako epidemiologický důkaz, že samotná skutečnost, že člověk má tetování, způsobuje rakovinu.

Francouzská studie CRABAT

Studie CRABAT analyzovala 111 074 účastníků. Bylo zaznamenáno 1 789 kožních nádorů, z toho 693 melanomů a 1 096 nemelanomových kožních nádorů.

Při jednoduchém porovnání lidí s tetováním a lidí bez tetování nebyla nalezena souvislost s žádným sledovaným typem kožního nádoru.

Zajímavý, ale velmi nejistý výsledek se objevil ve skupině s tetovanou plochou větší než dvě dlaně. Mezi 1 633 účastníky v této skupině byly zaznamenány pouze dva případy kožního nádoru.

Logistický model vypočítal poměr šancí 0,21 s 95procentním intervalem spolehlivosti 0,05 až 0,83. V tomto konkrétním modelu tedy výsledek vyšel statisticky významně směrem k nižšímu riziku.

Odpovídající Coxův model ale přinesl poměr rizik 0,26 s intervalem 0,07 až 1,05, tedy výsledek statisticky významný nebyl.

Autoři proto zdůraznili, že výsledek stojí pouze na dvou případech a nelze z něj usuzovat, že velká tetování chrání před rakovinou kůže.

Je to dobrá ukázka toho, proč se jednotlivý statistický údaj nemá vytrhnout z kontextu.

Systematický přehled a metaanalýza z roku 2026

Metaanalýza zveřejněná v roce 2026 zahrnula sedm observačních studií a 140 841 účastníků.

Hlavní analýza neprokázala statisticky významnou souvislost mezi tetováním a celkovým rizikem kožních nádorů. Stejně tak hlavní analýza hematologických malignit neprokázala významnou souvislost.

Souhrnný poměr šancí byl 1,02 s intervalem spolehlivosti 0,78 až 1,32.

Při analýze citlivosti, kdy autoři postupně vyřazovali jednotlivé studie, se po vyloučení jedné vlivné studie objevil u hematologických malignit statisticky významný výsledek. Poměr šancí byl 1,20 s intervalem 1,05 až 1,39.

Ani tento výsledek ale autoři nepovažují za důkaz kauzálního vztahu. Označují ho za explorativní signál, který vyžaduje další výzkum.

Navíc čtyři ze sedmi zahrnutých studií hodnotili jako studie s vysokým rizikem zkreslení, u tří byly určité obavy a ani jedna nebyla hodnocena jako studie s nízkým rizikem zkreslení.

Poctivý závěr: Současné epidemiologické důkazy neprokazují, že tetování jako takové způsobuje rakovinu. Zároveň ještě nemáme tak kvalitní a dlouhodobá data, abychom mohli všechny možné důsledky celoživotní expozice pigmentům definitivně vyloučit.

Právě proto dává smysl snižovat expozici známým karcinogenům a dalším nebezpečným látkám, aniž bychom z dostupných dat vytvářeli senzaci.

Je černá barva automaticky bezpečnější než barevná?

Ne.

Černá tetovací směs může být založená na uhlíkovém pigmentu, ale bezpečnost nelze odvodit pouze z odstínu. Rozhoduje například čistota surovin, výrobní proces, přítomnost PAH a dalších nečistot, pomocné látky, mikrobiologická kvalita, aktuální právní shoda, skladování a správné profesionální použití.

Stejný princip platí i pro barevné směsi.

Znamená „vegan“, „organic“, „natural“ nebo „non-toxic“ bezpečnější výrobek?

Ne automaticky.

Označení „vegan“ může vypovídat o absenci živočišných složek nebo určité výrobní politice. Samo o sobě ale neříká nic spolehlivého o obsahu kovů, polycyklických aromatických uhlovodíků, aromatických aminech, senzibilizujících látkách, mikrobiologické kvalitě, shodě s položkou 75 nebo dlouhodobém toxikologickém profilu.

Stejně opatrně je potřeba vnímat výrazy „natural“, „organic“, „bio“, „eco“ nebo „non-toxic“, pokud za nimi není přesně definovaná vlastnost a odpovídající dokumentace.

Nejčastější mýty

Mýtus: Evropská unie zakázala barevné tetování. Ne. Omezila konkrétní látky a stanovila jejich maximální koncentrace.

Mýtus: Všechny modré a zelené pigmenty byly zakázány. Ne. Zvláštní přechodná úprava se týkala konkrétních Pigment Blue 15:3 a Pigment Green 7.

Mýtus: REACH compliant znamená individuální schválení ECHA. Ne.

Mýtus: REACH compliant barva nemůže vyvolat alergii. Může.

Mýtus: REACH zaručuje sterilitu. Ne.

Mýtus: Každá látka označená jako karcinogen je v tetovací směsi automaticky zakázána podle stejného limitu. Ne. Rozhoduje přesná klasifikace, cesta expozice, chemická forma, specifické limity a další pravidla položky 75.

Jak by mělo profesionální studio barvy kontrolovat

Před nákupem

• ověřit výrobce a evropského distributora nebo dovozce,
• ověřit určení výrobku pro evropský trh,
• zkontrolovat deklaraci shody s aktuálními požadavky,
• zkontrolovat dostupnou dokumentaci,
• nakupovat z dohledatelného zdroje,
• požadovat řádný nákupní doklad,
• prověřit případná stažení výrobku nebo konkrétní šarže.

Po převzetí

• zkontrolovat obal a případnou plombu,
• zkontrolovat čitelnost etikety,
• ověřit přesný název odstínu,
• číslo šarže,
• expiraci,
• podmínky skladování,
• povinné určení pro tetování nebo permanentní make-up,
• porovnat výrobek s dodanou dokumentací.

Při používání

• evidovat značku, odstín a šarži ke klientovi,
• uchovat fotografii etikety nebo jiný dohledatelný záznam,
• respektovat dobu použitelnosti,
• dodržovat podmínky skladování,
• nepoužívat poškozenou nebo nečitelnou lahvičku,
• okamžitě vyřadit šarži, která byla oficiálně stažena z trhu.

Co studio nemá dělat

• používat anonymní výrobek bez dohledatelného původu,
• pracovat s lahvičkou bez identifikovatelné šarže,
• přelévat tetovací směsi do neoznačených zásobních obalů,
• používat padělky,
• svévolně měnit recepturu výrobku,
• ředit nesterilní vodou,
• vracet zbytek barvy z kalíšku zpět do lahvičky,
• používat výrobek po expiraci,
• pokračovat v používání oficiálně stažené šarže.

Na co se může ptát klient

Klient se může zcela legitimně zeptat, jakou značku a řadu barev studio používá, zda je výrobek určený pro evropský trh, jaké má číslo šarže, zda je dostupný seznam složek a zda studio eviduje použité odstíny a šarže.

Může se také zeptat, jak dlouho je lahvička otevřená, jakým způsobem se skladuje a jak studio postupuje, pokud je určitá šarže stažena z trhu.

Transparentní odpověď není známkou nejistoty. Je známkou profesionální dohledatelnosti.

Jak probíhá kontrola v České republice

Ani v České republice nejsou tato pravidla pouze teorií.

Krajské hygienické stanice kontrolují provozovny péče o tělo a v rámci státního zdravotního dozoru také odebírají vzorky tetovacích barev.

Krajská hygienická stanice Středočeského kraje například uvedla, že v roce 2025 odebrala pět vzorků tetovacích barev. Čtyři vzorky vyhověly. U jednoho byl zjištěn obsah olova nad stanoveným limitem.

Hygienická služba zároveň pracuje s evropským systémem Safety Gate a může na základě zahraničních hlášení provádět šetření v provozech, kde se mohou závadné výrobky používat.

Pokud má studio nebo klient důvodné podezření na nevyhovující tetovací barvu, je vhodné uchovat samotný výrobek, etiketu, číslo šarže, nákupní doklad, případnou dokumentaci a fotografie výrobku.

Praktickým prvním kontaktem může být místně příslušná krajská hygienická stanice.

REACH se může dál měnit

Položka 75 je částečně dynamická.

Pokud se změní harmonizovaná klasifikace určité látky podle evropského nařízení o klasifikaci a označování chemických látek, může se tato změna následně promítnout také do omezení tetovacích směsí.

U nové klasifikace se omezení začne používat od okamžiku, kdy se nová klasifikace začne právně používat. Evropská komise v odůvodnění uvádí, že to bývá zpravidla přibližně osmnáct měsíců po zařazení látky.

Podobně při relevantní změně příloh evropského kosmetického nařízení počítá položka 75 s osmnáctiměsíčním obdobím od vstupu příslušné změny v platnost.

Výrobce proto nemůže jednou vytvořit recepturu a automaticky předpokládat, že stejná dokumentace zůstane platná navždy. Stejně tak studio nemůže dlouhodobě spoléhat na starý katalog, starou etiketu nebo několik let staré prohlášení z internetového obchodu.

Závěr

REACH není zákaz tetování.

Je to evropský systém, který omezuje nebezpečné látky v tetovacích směsích, stanovuje velmi nízké koncentrační limity pro některé látky, obsahuje specifické limity pro další chemické látky, pigmenty a barviva a zavádí požadavky na označování a dohledatelnost.

Zároveň je důležité nepřeceňovat, co tento systém znamená. REACH není certifikát absolutní zdravotní bezpečnosti. Neřeší všechny možné celoživotní otázky spojené s pigmenty. Nezaručuje sterilitu. A nezbavuje studio odpovědnosti za hygienickou práci, správné skladování, kvalitní vybavení a dohledatelnost používaných výrobků.

Bezpečné tetování vzniká teprve spojením kvalitní a legálně vyhovující tetovací směsi, dohledatelného původu, správného skladování, vhodného vybavení, odborné techniky, důsledné hygieny a kvalitní následné péče.

Použité zdroje

1. Commission Regulation (EU) 2020/2081 of 14 December 2020 amending Annex XVII to REACH as regards substances in tattoo inks or permanent make-up. EUR-Lex: eur-lex.europa.eu/eli/reg/2020/2081/oj
2. European Chemicals Agency. Informace k omezení látek v tetovacích barvách a permanentním make-upu podle nařízení REACH. ECHA: echa.europa.eu/hot-topics/tattoo-inks
3. Bundesinstitut für Risikobewertung. Odborné informace a otázky a odpovědi týkající se tetovacích barev, jejich složení a dlouhodobých rizik. BfR: bfr.bund.de
4. Schreiver I. et al. Synchrotron-based ν-XRF mapping and μ-FTIR microscopy enable to look into the fate and effects of tattoo pigments in human skin. Scientific Reports 7, 11395 (2017). DOI: 10.1038/s41598-017-11721-z.
5. Schreiver I. et al. Distribution of nickel and chromium containing particles from tattoo needle wear in humans and its possible impact on allergic reactions. Particle and Fibre Toxicology 16, 33 (2019). DOI: 10.1186/s12989-019-0317-1.
6. Schreiver I. et al. Formation of highly toxic hydrogen cyanide upon ruby laser irradiation of the tattoo pigment phthalocyanine blue. Scientific Reports 5, 12915 (2015). DOI: 10.1038/srep12915.
7. Mo T. et al. Tattoos and risk of cutaneous melanoma and non-melanoma skin cancer in France. Journal of the National Cancer Institute (2025). DOI: 10.1093/jnci/djaf332.
8. Tudella G. C. N. et al. Is tattooing associated with an increased risk of cancer? A systematic review and meta-analysis. Clinical & Translational Oncology (2026). DOI: 10.1007/s12094-026-04388-4.
9. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje. Informace o kontrolní činnosti v oblasti tetovacích barev a provozoven péče o tělo.